Červen 2011

Výlevy

30. června 2011 v 23:43 | Bea-chan |  Moje keci




Stéphane Mallarmé - Smutek léta

22. června 2011 v 20:45 | Bea-chan |  Básne
Slunce, má vzdálená, na písku tiše spící,
do prstenců tvých vlasů pozvolna lázeň vlévá;
v tvé odcizené tváři, vonící pryskyřicí,
nápoj lásky a slzy mísí ta vůně nyvá.

V těch bílých plamenech, v poklidném spočívání,
řeklas mně, smutná, v bázlivých polibcích,
že sotva budeme kdy spolu pochováni
v písku pouště a v stínu palem vlajících.

Ve vlnách tvé hřívy jako v proudné řece
duch tone bez hrůzy, ač mučíval mne přece;
nalézá Nicotu, o níž sotva co víš.

Pod tvými víčky chutnám líčidlo klamu,
tak snad pozná srdce, jež snadno poraníš,
bezcitnost Azuru a drahokamů.

Stéphane Mallarmé - Vzdech

22. června 2011 v 20:42 | Bea-chan |  Básne
Můj duch, sestro ticha, ty s čelem podzimním,
jeseni, skropená pihami rusými,
k tuláckému nebi tvých očí andělských
tryská ze dna zahrad melancholických
vodotrysk věrný, k Azuru vzlykající,

k říjnovému nebi, jež jasné, bledolící,
mlčky se zrcadlí ve velkých bazénech,
na jejichž hladinách v agonizujících snech
listí sem snesené rýsuje chladné stopy
a dlouhým paprskem jde odlesk slunce žlutý.


Edgar Allan Poe - Večernice

10. června 2011 v 20:37 | Bea-chan |  Básne
Byl pozdní den léta
a půlnoční čas;
hvězdy na svých drahách
blyskotaly v jas
luny, kralující
dálným planetám,
věčně zrcadlící
svou líc, danou tmám.
Vzhlížel jsem v dál,
kde úsměv plál
chladný - tak chladný pro mě!
Mrak uplýval
jak rubáš plál
a já tvář zvrátil k tobě,
Večernice,
v třpyt měsíce
žhnoucí tak nevýslovně!
Srdce potěšíš,
čím smíš, vzešlá výš,
nebesa noci rozzářit;
víc mě sílí v tmách
tvůj žár v dálavách
než chladný luny svit.


Edgar Allan Poe - Země snů

10. června 2011 v 20:35 | Bea-chan |  Básne
Šerou stezkou zasypanou,
zlými duchy oblétanou,
kde jeden démon jménem NOC
z černého trůnu šíří moc,
nedávno teprv došel jsem
z ponuré Thule v zdejší zem,
z kraje drsných krás, jehož zeměpás
je mimo PROSTOR - mimo ČAS.

Bezedná údolí, povodní běs,
sluje a výmoly, titanský les,
jehož tvar nelze rozeznat
pro ustavičný rosy spád;
horstva ve zkázu se noří
věčně do bezbřehých moří;
vodstva v roztoužení dmou
vlny k nebesům, jež žhnou;
jezera do nedohledna strnu
svou sírou vodu - sírou, smavou,
svou ztichlou vodu - ztichlou, chladnou,
se sněhy lilií, jež vadnou.

U jezer, která v nedohledno strou
svou sirou vodu - sirou, sinavou,
svou ztichlou vodu - ztichlou, chladnou,
se sněhy lilií, jež vadnou -
u temných horstev - poblíž řeky,
šepotající tiše celé věky -
u mračných lesů - bařinatých toků,
jež domovem jsou žab a mloků -
u kalných bažin, chmurných louží,
kde Ghulové se plouží -
v té nejděsnější krajině,
v nejtísnivější končině -
tam potká poutník děsem jat
Vzpomínky na Minulost, zahalené v šat,
postavy pod rubášem vzdychající,
zjevivší se a mizející -
přeludy přátel dávno pochovaných,
Zemi i Nebi v agonii daných.

Pro srdce, které tisíc trýzní skrývá,
je zde zem mírná, sladce konejšivá -
pro ducha, jenž jen stínem smí se brát,
je zde - ó, pravé Eldorado snad!
Leč poutník, jdoucí cestou svou,
nesmí se - nesmí vůkol rozhlédnout!
Své tajemství ta země odvěká
nevyjevila očím člověka;
sám její Král, jenž si tak přál,
pozvednout víčko zakázal -
a smutná duše může tuto zem
v své teskné pouti zřit jen černým sklem.

Šerou stezkou zasypanou,
zlými duchy oblétanou,
kde jeden démon jménem NOC
z černého trůnu šíří moc,
vrátil jsem se před nedávnem
z ponuré Thule ve svou zem.


Paul Verlaine - Píseň podzimní

10. června 2011 v 20:27 | Bea-chan |  Básne
Sám sklon a ston,
svých viol tón
podzim roní,
a duši mou
rve touhou mdlou,
monotonní.

Skláním se níž
a blednu, když
chvíle zazní.
Vzpomenuv dnů,
propadých snu,
pláču v bázni.

A odcházím
ve vichru zim,
který svistem
žene mne z chvil,
jako bych byl
suchým listem.



Stroj času...rada : )

9. června 2011 v 13:15 | Bea-chan |  Moje keci
Ak by som mala možnosť použiť stroj času, asi by som cestovala do týchto dôb:
1. Starý Egypt
Vždy ma fascinovala jeho kultúra, veda...

2. Japonsko 794 - 1185 (obdobie Heian)
Boli to časy ohromnej tvorivosti v literatúre, náboženstve (prekvital budhizmus sekta Tendai, Šingon) a umení (štýl v architektúre a úprave záhrad, vo zvitkových maľbách a budhistickom sochárstve). V Japonsku taktiež vzniká zenové umenie čajového obradu a aranžovania kvetín (Ikebana).

3.Baltimore, USA 1845 - 1849
Rok 1845 bol rok, kedy Edgar Allan Poe uverjnil svoju báseň The Raven. A určite aj preto,lebo by som ho chcela spoznať a dať si s ním drink. = )

4. Francúzsko 1889
Van Gogh namaľoval jeden z mojich najobľúbenejších obrazov vôbec - Hviezdna noc.
A určite by som chcela spoznať Van Gogha (možno by sme mali veľa spoločného).

5.Londýn 1837 - 1901
Viktoriánska doba.....jednosucho ju milujem =)

6.Paríž alebo Versailles 1700 - 1790
Jednoducho rokoko. ♥

7. USA 50's
Pin up fashion..

8.USA 1987 - 1994
Obdobie pôsobenia Kurta Cobaina a Nirvany...

9. Staroveké Grécko

10. Japonsko 1982 - 1997
Obdobie pôsobenia X JAPAN ( s Hidem)

Yuki Kajiura - You Are My Love Lyrics

9. června 2011 v 12:06 | Bea-chan |  Hudba



Kiss me sweet, I'm sleeping in silence,
all alone, in ice and snow.
In my dream, I'm calling your name,
you are my love.

In your eyes, I search for my memory,
lost in vain, so far in the scenery.
Hold me tight, and swear again, and again,
we'll never be apart.
If you could touch my feather softly,
I'll give you my love.
We set sail in the darkness, of the night,
out to the sea,
to find me there, to find you there.
Love me now, if you dare.

Kiss me sweet, I'm sleeping in sorrow,
all alone, to see you tomorrow.
In my dream, I'm calling your name,
you are my love.
My love.




Motherlover (feat. Justin Timberlake)

6. června 2011 v 11:54 | Bea-chan |  Hudba

Justin sa nezdá... :D

Rytmus zabil Šmajdu

5. června 2011 v 18:20 | Bea-chan |  Videjka

OMG! To vychytali.... :D

Rihanna - Man Down

4. června 2011 v 19:17 | Bea-chan |  Hudba