Stéphane Mallarmé - Smutek léta

22. června 2011 v 20:45 | Bea-chan |  Básne
Slunce, má vzdálená, na písku tiše spící,
do prstenců tvých vlasů pozvolna lázeň vlévá;
v tvé odcizené tváři, vonící pryskyřicí,
nápoj lásky a slzy mísí ta vůně nyvá.

V těch bílých plamenech, v poklidném spočívání,
řeklas mně, smutná, v bázlivých polibcích,
že sotva budeme kdy spolu pochováni
v písku pouště a v stínu palem vlajících.

Ve vlnách tvé hřívy jako v proudné řece
duch tone bez hrůzy, ač mučíval mne přece;
nalézá Nicotu, o níž sotva co víš.

Pod tvými víčky chutnám líčidlo klamu,
tak snad pozná srdce, jež snadno poraníš,
bezcitnost Azuru a drahokamů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama