Samo Cambel: Konvalinky

9. února 2012 v 18:25 | Bea-chan |  Básne
Oj, znám vás, drobné zvonky na úbočí,
čo roztvárate sa v dňa slnca-jase,
keď rozkošou sa mája život trasie
a šuhaj s láskou ziera milej v oči.

Tak dávno videl som vás kvitnúť v hore
a odtrhol si jednu, pripnul k hrudi -
ach, s koľkým blahom! až mi plameň rudý
tvár zbarvil, jak keď zapýra sa zore.

A ešte v túžby čiaš nespadli rosy,
už kvietok biely na prsiach mi zvädol -
žiaľ za ním posiaľ v duši nezapadol.

Rok každý nové ruže, kvietky nosí
a nerozkvitá len môj, on jediný.
Ach, nebe, či ja, ja som tým snáď vinný?…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama